|
|
Coal and Conflict in Eastern Ukraine
Arthofer, Nicholas Roy ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
Cílem práce je analyzovat chování aktérů zapojených do Druhé minské dohody - dohody o příměří v ukrajinském Donbasu. Studie nejprve vysvětluje dohody o příměří z teoretického hledika a ukazuje, že tyto dohody jsou nedílnou součástí zahraničních vztahů. Aktér může na dohodu o příměří zareagovat dvěma způsoby: respektovat ji nebo porušit. První možnost implikuje, že jejich nejlepší zájem je obhajitelný držením statusu quo. Naopak pokud aktér dojde k závěru, že status quo je pro něj nevýhodným, dojde k porušení dohody. Rozhodovací procesy bývají v těchto případech velmi spletité a dohoda o příměří často rozhoduje mezi otevřeným konfliktem a zabráněním násilí. Proto je důležité porozumět potenciální reakci obou stran a snížit tak šance, že dojde k násilí. Druhá minská dohoda byla podepsaná 12. února 2015 za účelem snížení násilí a napětí v oblasti východního Donbasu. Přestože dohoda o příměří byla uznána, boje pokračovaly, jakmile vešla v platnost. Tato práce se snaží ukázat, že zdánlivě rozporuplné rozhodnutí porušit příměří bylo racionální. Po popsání racionality a definování suverenity se studie snaží prokázat, že vzhledem k ekomonické situaci, které byli separtisté vystaveni, bylo velice nepravděpodobné si tuto suverenitu udržet. Obzvláště přihlédneme-li k tomu, jak moc jsou ekonomické podmínky...
|
|
|
Komparace separatistických organizací ETA a IRA
Klouček, Petr ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje dvěma separatistickým organizacím, kterými jsou baskická ETA a irská IRA. V práci se využívá metoda komparativní analýzy, tudíž má za úkol zjistit, jaké byly podobnosti a v čem se lišily dané separatistické organizace. Práce se mimo jiné věnuje vývoji baskického a irského nacionalismu a zkoumá historické předpoklady obou konfliktů, jelikož zárodek obou konfliktů je pro samotnou komparaci velmi důležitý. Baskická ETA i irská IRA jsou v podstatě nejznámějšími moderními separatistickými organizacemi, které byly aktivní na území Evropy v druhé polovině 20. století a lze s jistotou říct, že jak na území Španělska, tak na území Velké Británie, zanechaly svou tragickou stopu a v obou státech střídavě měnily politickou situaci. Ačkoliv se práce věnuje také zkoumání a vývoji irského a baskického nacionalismu, primárním cílem práce je komparovat ETA a IRA, a to od období jejich vzniku. Časové rozměry komparace budou u obou organizací trochu jiné, jelikož ETA bude zkoumána od roku 1959, což byl rok jejího založení. U IRA je počátkem moderního konfliktu rok 1969 a vznik Prozatímní irské republikánské armády (zkráceně PIRA), avšak původ této organizace sahá až k Irským dobrovolníkům, kteří hráli klíčovou roli při Velikonočním povstání v roce 1916. Práce komparuje financování a...
|
|
|
Politika Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé - Katalánsko a Skotsko
Havlín, Kryštof ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat politiku Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé. A to zejména z pohledu členství v Evropské unii pro regiony, které mají tendenci separovat se od členského státu EU. V posledním desetiletí došlo na území Evropské unie k dvěma zásadním událostem týkající se separatismu. V roce 2014 vyhlásilo Skotsko centrální vládou schválené referendum o své nezávislosti na Velké Británii. Roku 2017 byla dokonce vyhlášena nezávislá republika Katalánsko, která se na základě nelegálně konaného referenda chtěla oddělit od Španělského království. Zajímavá je minimální angažovanost Evropské unie k vyhrocené situaci na území jejího členského státu, což mě přivedlo ke zpracování zmíněného tématu právě z perspektivy EU, jejíž představitelé považují tyto skutečnosti za vnitřní záležitosti daného státu. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký je přístup EU ke zmíněným regionům z hlediska potenciálního členství, a to v případě, že by se tyto regiony staly nezávislé. Zároveň by bakalářská práce měla objasnit, z jakého důvodu Evropská unie tyto postoje zastává a jaký je jejich právní rámec. V práci jsou také představeny hypotetické scénáře pro přistoupení potenciálně nezávislých regionů Katalánska a Skotska do Evropské unie....
|
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
|
|
Systémový separatismus v Čečenské republice
Kovbuz, Mikhail ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce Systémový separatismus v Čečenské republice se zabývá vztahy mezi Čečenskou republikou a Ruskou federaci. Analyzuje také současnou míru nezávislostí Čečenska na Rusku a porovnává aktuální stav s obdobím Rusko-čečenských válek a meziválečným obdobím de facto nezávislosti. Celkem pět kapitol podrobně rozebírá politické, ekonomické, osobní a vojensko-bezpečnostní nuance vztahu mezi oběma subjekty. To celé je doplněno o historické souvislosti, které jsou klíčové pro pochopení vývoje Čečenska od rozpadu Sovětského svazu. Celá práce je průběžně doplňována analýzou budoucího vývoje republiky podle témat jednotlivých kapitol.
|
|
| |
|
|
Separatistické tendence v Evropě - případ Katalánska a Padánie
Voráček, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se věnuje katalánskému a padánskému (severoitalskému) separatismu. Jejím cílem je analyzovat a komparovat separatistické tendence ve dvou evropských regionech, tedy v Katalánsku a v oblasti tzv. Padánie na pozadí historického vývoje v rámci jejich domovských států. Práce je kombinací deskripce a komparativní případové studie a je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které jsou klíčové pro porozumění problematice separatismu a které prostupují celou prací. Dále je v teoretické části stručně představena teorie konfliktních linií Steina Rokkana a Seymoura Martina Lipseta, především pak konfliktní linie centrum-periferie, z níž pak vychází část praktická. Praktická část se pak ve dvou samostatných kapitolách věnuje původu a vzestupu katalánského, respektive padánského separatismu, a to s akcentem na historický vývoj analyzovaných regionů, jejich současné postavení v rámci Španělska, respektive Itálie, hlavní faktory ovlivňující separatistické a nacionalistické nálady a na současnou politickou reprezentaci obou regionů. V závěrečné kapitole jsou získaná data komparována s cílem najít základní podobnosti a odlišnosti mezi separatismem v Katalánsku a tzv. Padánii.
|
|
|
Systémový separatismus v Čečenské republice
Kovbuz, Mikhail ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce Systémový separatismus v Čečenské republice se zabývá vztahy mezi Čečenskou republikou a Ruskou federaci. Analyzuje také současnou míru nezávislostí Čečenska na Rusku a porovnává aktuální stav s obdobím Rusko-čečenských válek a meziválečným obdobím de facto nezávislosti. Celkem pět kapitol podrobně rozebírá politické, ekonomické, osobní a vojensko-bezpečnostní nuance vztahu mezi oběma subjekty. To celé je doplněno o historické souvislosti, které jsou klíčové pro pochopení vývoje Čečenska od rozpadu Sovětského svazu. Celá práce je průběžně doplňována analýzou budoucího vývoje republiky podle témat jednotlivých kapitol.
|
|
| |
|
|
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU
Hřivna, Vít ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU Tato diplomová práce se zabývá separatistickými tendencemi v rámci členských států Evropské Unie. Jedná se tedy o případ, kdy se určitý region v rámci členského státu rozhodne od něj odtrhnout. Toto je potřeba odlišit od situace, kdy se celý členský stát rozhodne z Unie vystoupit. Cílem práce je pak analyzovat jednotlivé možné scénáře v případě, kdy dojde k separaci takového regionu od členského státu, v kontextu jeho případné kontinuity v rámci Unie; dále bude práce zkoumat rozdíly mezi dvěma nejožehavějšími ohnisky secese v současné Evropě: Katalánskem a Skotskem, nejpravděpodobnější scénáře v obou případech a následný subjektivní dopad takové secese na občany dotčeného území a na jejich práva v kontextu Unie, zejména na právo volného pohybu. První kapitola práce se věnuje definici pojmu separatismus a obecným charakteristikám praktického chování dotčených regionů a mateřských států v jednotlivých případech a následně v návaznosti a v kontextu EU, zejména pak pohledu na vztah mateřského státu a regionu a EU a dotčeného regionu, zde na příkladu Kosova. Druhá kapitola pak v návaznosti analyzuje otázku vnitřního rozšíření Unie a následků, které tento krok přináší v kontextu primárního práva. Dále...
|
host ::
RSS.